Bezpečnost Laviny

Vyslovíte-li termín skialpinismus před někým, kdo s ním nikdy neměl co do činění, většinou mu naskočí jediná asociace: laviny. Oprávněně. Pravděpodobnost, že se při skialpinismu s lavinou setkáte, je vysoká. Jsou objektivně nejvýznamnějším rizikem při pohybu v neledovcovém zimním terénu. Zhruba polovina všech obětí lavin je přičítána skialpinistům, další čtvrtina freeriderům.

Jestliže začínáte, platí pro vás základní pravidlo: lavinovým terénům se vyhněte. Existuje mnoho krásných túr, které vedou bezpečným terénem, a které vám poodhalí krásy tohoto sportu bez toho, abyste museli hodiny (či spíše dny a roky) zkoumat lavinovou problematiku.

Zároveň platí: to že s lavinami nejdřív nebudete mít tu čest neznamená, že byste o nich neměli vědět. Do budoucna se jim stejně nevyhnete. Je proto lepší začít s jejich poznáváním (alespoň teoretickým) dřív než později. V tomto článku najdete základní informace doplněné mnohými odkazy, doporučeními a radami, kde ve vašem vzdělávání pokračovat. Nejprve zkuste pochopit základní principy. Pak na si na speciálních kurzech nebo s horskými vůdci osvojte nejdůležitější návyky. A nakonec pokračujte ve studiu – tak dlouho, dokud budete skialpovat. Dobrým zdrojem je web Horskej záchrannej služby laviny.sk nebo stránky lavinového experta a vůdce UIAGM Viktora Kořízka. Doporučit můžeme také knihu The Avalanche Handbook od autorů Davida McClunga a Petera Schaerera.

Rozlišujeme mnoho typů lavin dle různých kritérií: plošné, základové, povrchové, žlabové; s čárovým (deskové) nebo bodovým odtrhem atp. Jedno však mají všechny společné. Proces jejich vzniku je odstartován v rámci nestabilní mezivrstvy, kdy nad nebo pod kompaktnější (tvrdší) vrstvou je vrstva zřetelně méně stabilní, která v dané chvíli není schopna vstřebávat zvýšené namáhání a zbortí se. Tuto smykovou plochu si představte jako zrnka cukru které po odtrhu fungují jako kuličky v ložisku.

Bohužel neplatí, že prvotní impuls k uvolnění laviny (například váš krok, pád apod.) je zároveň místem odtrhu. Tedy že lavinu trháte takzvaně pod sebou. Tato místa od sebe mohou být vzdálena mnoho desítek metrů: směrem do stran, nahoru i dolů.

Mezi skialpinisty koluje řada polopravd, mýtů a fatálních omylů o tom, za jakých podmínek laviny nepadají. Pamatujte si, že:

Slovní spojení lavinová předpověď už jste zajisté slyšeli. Jde o celoevropskou pětidílnou stupnici lavinového nebezpečí, která jednotným způsobem informuje návštěvníky hor o aktuální lavinové situaci. Používá se od roku 1993 (do té doby používaly různé státy různý počet stupňů) a byla ustanovena Asociací evropských lavinových služeb (EAWS) jejíž členem je od roku 2005 i Česká republika.

Jde o jednoduchý, přehledný, spolehlivý a názorný způsob, kterak se rychle zorientovat v podmínkách, které stran lavinové situace panují v místech vašeho plánovaného výletu. Informaci o aktuálním lavinovém stupni v dané oblasti většinou najdete vyvěšenu na horských chatách, svítí na tabulích v lyžařských střediscích, lze ji online dohledat na webu Horské služby nebo EAWS. Existuje také přehledná mobilní aplikace SnowSave.

Lavinová předpověď (bulletin) je vydávána v zimních měsících denně a v některých lavinově exponovaných zemích i dvakrát za den. Zjištění aktuálního stupně lavinového nebezpečí je naprosto samozřejmým krokem před plánováním skialpové túry, stejně jako pročtení podrobné zprávy s detaily, kde se grafickou i textovou formou seznámíte s důležitými podrobnostmi.

V Česku vydává lavinovou předpověď Horská služba pro Jeseníky a Krkonoše. Pokud vás lavinová problematika zajímá, přečtěte si moc hezký text o historii výzkumu lavin v ČR na stránkách Horské služby.

Pokud znáte lavinovou předpověď a přesto jste se rozhodli vydat na cestu – během výletu se budete řídit takzvanými rizikovými faktory, které ovlivňují nebo přímo vedou k uvolnění kompaktní sněhové vrstvy: pádu laviny. Pouze volně ležící sníh totiž logicky není ničím nebezpečný. Každého v této souvislosti napadne, že za vším stojí zvýšené zatížení, ale je dobré si neustále uvědomovat další fakt, a tím je snížení pevnosti daného sněhového profilu. To znamená, že pád laviny nezpůsobuje jen zemská přitažlivost, ale zejména porušení souvislé sněhové vrstvy, které v 99 % způsobuje změna počasí. Poloodborně pospáno: „Uvolnění sněhové hmoty je způsobeno gravitační silou v kombinaci se zvýšeným zatížením (příliš mnoho nového sněhu, působení lyžaře, pád převěje, …) nebo poklesem sněhové vrstvy.

Základem bezpečného pohybu v místech, kde hrozí sněhové sesuvy, je tedy velmi, velmi odpovědný a opatrný přístup. V řeči osob zasvěcených tzv. defenzivní chování. Postup terénem musí být v první řadě úměrný vašim „lavinovým“ znalostem a zkušenostem, přičemž dávejte velký pozor právě na pojem: zkušenost…

Nebezpečí vzrůstá v místech, kam se větru podařilo navát velké množství sněhu (nový sníh v kombinaci s větrem), stačí ale i samotný vítr nebo masivní oteplení (déšť). Bezpečné expedice nelze provádět ani v době, kdy je teploměr dlouhodobě hluboko pod bodem mrazu. Ohlídat všechny nebezpečné faktory zvládne jen opravdový lavinový guru, a to ještě s velkými problémy a bez záruky. Jestliže trávíte na skialpových lyžích třeba jen čtrnáct dní v roce, můžete s klidem na přívlastek „zkušený“ zapomenout. Existuje bezpočet situací, na které je nutné být připraven, a to bez denního pobytu v horách prostě není možné.

Častá je otázka, v který čas a kde jsou hory z hlediska lavin nejnebezpečnější. Vězte, že vyslovený hazard je začínat túru první slunečný den po periodě sněžení. Ideální není ani větrné počasí a v mrazivých dnech je dobré vyhnout se stinným stranám žlabů, které nevedou přímo na sever či severovýchod. Až komicky znějící rady, že při zlé předtuše, zaslechnutí praskavých zvuků nebo čerstvých lavinách v okolí máte ukončit túru, také berte smrtelně vážně.

K posouzení rizikových faktorů a rozhodnutí, zda pokračovat nebo ne, slouží takzvané lavinové strategie (STOP or GO, NivoTest, 3×3, redukční metoda). S jejich pomocí se lze snadněji dobrat správného rozhodnutí. Také k jejich správnému vyhodnocení ale potřebujete zkušenosti, znalost místa, podrobný plán výletu atp. Čím více informací do nich vložíte, tím spolehlivější bude jejich závěr.

Dojde-li na nejhorší a vy se stanete součástí lavinové nehody: je potřeba rozlišit dva případy:

Ve chvíli, kdy se sníh dá do pohybu, se nepokoušejte uvolnit vázání lyží nebo snowboardu a naopak se pokuste ujet z dráhy laviny (případně aktivujte airbag). Když už vás bílá řeka zachytí, pokuste se udržet na povrchu pomocí plavacích pohybů a vyplavat do strany, mimo hlavní proud. Teprve v této chvíli se pokuste zbavit batohu, hůlek a lyží. Ve chvíli, kdy se lavina zastavuje, se snažte za každou cenu chránit rukama obličej, případně se stočte do klubíčka a dobře se nadechněte. Bude to pravděpodobně na delší dobu vaše poslední šance. Po zastavení sněhu zkuste vytvořit vzduchovou kapsu před svými ústy a jestliže jste stále naživu, zůstaňte klidní, přičemž nepřestávejte doufat!

Nejprve se uklidněte. Co se týká stresu a nervozity, budete na tom pravděpodobně hůře než váš zavalený kolega. Nepodceňujte to! Nezapomeňte ale sledovat zasaženého v lavině a označte v duchu místo (pomocí spojnic výrazných bodů), kde jste ho naposledy spatřili.  Zatím ale nikam nevybíhejte. Nejprve totiž musíte zavolat pomoc vysílačkou nebo mobilním telefonem. Minutový rozhovor záchranu příliš neohrozí, spíše naopak a alespoň bude někdo vědět o tom, že nejste v právě ideální situaci. Nápady typu „necháme to na později“ nejsou šťastné, neboť pokud stojíte někde nahoře v sedle, je šance, že zde bude signál o dost vyšší než později v kotli…

Před bláznivým pobíháním si také vytvořte efektivní plán včetně ústupu a pamatujte na svoji bezpečnost – pozor na další lavinu. Všichni, kdo měli to štěstí a zůstali nad sněhem, by měli okamžitě prohledávat prostor pravděpodobného zasypání (nejméně 20 minut) a až po této době může jít jeden člen skupiny ohlásit neštěstí (pokud to už nešlo již dříve učinit vysílačkou či mobilním telefonem). Čas hraje fatální roli. Celých 92 % těch, které strhne lavina jsou po jejím pádu naživu. Jen třetina ale zůstane živa i po 35 minutách.

Při prohledávání dávejte dobrý pozor na znečištění prostoru laviniště pachy. Pokud neuspějete vy, tak poslední reálnou šancí jsou lavinoví psi. Polohu zasypaného nejsnadněji zjistíte kombinací několika metod – použitím lavinových přístrojů, lavinových sond, případně hůlek a nezapomeňte používat k prohledávání svůj zrak i sluch. Je jedno, jestli s hledáním začnete ze shora nebo odspodu.

Pokud určíte pozici zasypaného, upřesněte ji pomocí lavinové sondy a určete přibližnou hloubku zasypání. Pozitivní sondu nikdy nevytahujte a okamžitě začněte vykopávat všemi lopatami, co máte k dispozici. Nehrabte však přímo dolů, nýbrž bokem ze strany. Pamatujte, že na záchranu zasypaného máte jen čtvrt hodiny a že vždy rozhodují i vteřiny.