Bezpečnost Počasí

Zůstat v horách odříznutý mlhou nebo sněžením je problém, kterému se dá předejít. Sledujte předpovědi počasí pro danou lokalitu a pokud to lze, vždy se poraďte s místními. Chatař dokáže předvídat počasí v konkrétním údolí mnohdy lépe než předpovědní model.

Je to hra s pravděpodobností. Počasí bude mít vždy navrch. Pokud ale víme, kde hledat, porovnáme různé modely a připravíme si scénáře pro různé příležitosti, můžeme s přírodou sehrát alespoň vyrovnaný poločas.

Je také dobré si ujasnit, co v předpovědi hledáte. Prakticky každý údaj je v něčem podstatný: možná ale jinak, než by vás na první pohled napadlo. To zda bude svítit slunce nebo ne nezjišťujete jen za účelem výběru opalovacího krému, ale i proto abyste posoudili stabilitu svahů s ohledem na teplotu vzduchu, jejich orientaci a denní dobu. Hodně důležitým a přehlíženým parametrem je vítr. Tomu máme tendenci v předpovědích nevěnovat pozornost. Je ale rozdíl, pokud na hřebenu fouká 15 nebo 90 km/hod. Nehledě na to, že vítr má vliv i na sněhovou stabilitu svahu (ikdyž v tomto případě většinou až následnou). 

Věnujte pozornost pohybu oblačnosti, jejímu směru a rychlosti. Pokud se má počasí kazit ve dvě odpoledne, počítejte, že se tak stane už v jedenáct a přivstaňte si. Zjistěte kdy zapadá slunce a jaké bylo počasí před pár dny i týdny. Pozorujte a buďte vnímaví. Všechny poznatky zúročíte, když ne hned hned, tak časem v podobě zkušeností. 

Předpověď počasí dnes najdete doslova všude, o to více ale záleží na tom, z jakého zdroje pochází, ať už z hlediska spolehlivosti, tak požadovaných údajů. Měla by nás zajímat nadmořská výška, pro kterou je předpověď sestavena, nebo třeba údaje o novém sněhu či hranici sněžení. Vyplatí se také porovnat předpovědi z více zdrojů. Které předpovědi jsou nejužitečnější?

Nejzrádnější jsou předpovědi čtenářsky nejsrozumitelnější, tedy ty, které pro vybrané místo malují sluníčka a obláčky spolu s teplotami. Vytvářejí často mylný dojem, že jsou pečlivě zpracované právě pro dané území. Není výjimkou, že hodnoty jsou předpovídané na týden i více dopředu. Jejich problém tkví v tom, že zobrazují jen jednu, zpravidla nejpravděpodobnější variantu počasí jednoho konkrétního předpovědního modelu – počasí se ale může vyvinout trochu, nebo i úplně jinak.

Typickým příkladem jsou předpovědi na zpravodajských serverech nebo v defaultních aplikacích mobilních telefonů. Ty vám mohou pomoct v případě, že jedete v červenci na dovolenou do Chorvatska – kde jednak bude většinou hezky a pak je to úplně jedno. Podobná je situace i s v Česku oblíbeným, ale nijak zázračným „norským“ serverem Yr.no. Jeho předpovědi vycházejí z jediného globálního evropského modelu (ECMWF), jakési nadstavby všech národních a místních modelů, a nezohledňují místní mikroklima. Když se ale potřebujete rozhodovat zda vyrazíte do hor, musíte na to jinak.

Pro to, abyste pochopili, jak se v předpovědích počasí vyznat, je důležité rozumět, jak vznikají. Alfou a omegou předpovědí jsou numerické neboli meteorologické předpovědní modely. Jde o složité počítačové programy, které využívají upravené fyzikální rovnice k výpočtu pohybu energie a vzduchu v atmosféře. Jejich výpovědní hodnota je závislá na nastavených parametrech a vstupních datech, která mohou být pro každý model různá.

Na tomto místě není potřeba zabíhat do přílišných detailů toho, že existují nějaké globální a lokální předpovědní modely, jak se liší atp. Důležité je, že pro co možná nejjistější předpověď je dobré sledovat zdroje, které zobrazují různé modely a vzájemně je porovnávají. V té chvíli totiž můžete pracovat s pravděpodobností. Každý model sestavuje předpověď z trochu jiných dat, jiným způsobem a pro jinak velké území. Když se různé předpovědní modely shodují, je šance, že předpověď vyjde mnohem vyšší, než když každý ukazuje něco jiného.

Rozumnější než líbivé ikonky je také sledování celkové povětrnostní situace, tedy toho, kde se asi budou nacházet jednotlivé tlakové níže a výše, z čehož vyplyne, jestli bude spíš relativně teplo, zima, vlhko, nebo sucho. Ocitneme-li se na hranici tlakových útvarů, pak jen malá změna jejich polohy může znamenat velké změny ve „výsledku“ počasí. Předpovědi za těchto situací jsou ještě nejistější než obvykle.

Pro doplnění znalostí je vždy dobré zkontrolovat ještě místní zdroj předpovědi počasí, zpracovaný národní či regionální meteorologickou službou. Její předpověď zpravidla nenajdete na obecných serverech, je potřeba navštívit přímo příslušné webové stránky.