Co pořídit Bezpečnostní výbava


Vybavení na skialp vypadá komplikovaně, ale zase taková věda to není. Mimo lyží potřebujete speciální botyvázánípásy a pár dalších drobností. Před nákupem doporučujeme si vše půjčit a vyzkoušet. Zjistíte, jaký jste typ skialpinisty a která výbava vám bude sedět nejlépe. 


Hory umí překvapit. Nedovolte jim to

Pokaždé, když se vydáte na výlet, musíte mít jasno, kde se budete pohybovat a podle toho volit vybavení. Jak z hlediska oblečení, tak bezpečnostní výbavy. Při letmé procházce nebo tréninku na bezpečných cestách vám stačí lehký batoh, něco k pití a jedna bunda navíc. Když půjdete na hřebeny a polezete výš, musíte si už nabalit takříkajíc plnou polní.

Základní položkou povinné výbavy je lékárnička. Tu byste měli z batohu vyndávat jen v případě, že v ní potřebujete něco doplnit. Stejně důležitá je bezpečnostní fólie neboli bivakovací vak. Při pohybu mimo sjezdovky musíte mít (a umět ovládat) lavinové vybavení: pípák, lopatu a sondu. A téměř samozřejmostí se dnes stává i lavinový batoh.

CO VÁS ZAJÍMÁ?

Vyhledávače

Lavinových vyhledávačů je na trhu mnoho desítek a všechny umí vysílat i přijímat nouzový signál. Vzájemně si rozumí. Pro vás je důležité, abyste vy rozuměli jim.

Ukaž

Sondy a lopaty

V případě lavinové nehody jde o vteřiny a jen s kompletní výbavou máte šanci na záchranu. Vedle vyhledávače potřebujete ještě sondu a lopatu.

Ukaž

Lavinové batohy

Lavinový batoh byl dřív luxusem. Dnes se stává standardem. Jde o prvek tzv. aktivní lavinové ochrany. Jako jediný umí pomoct v okamžiku, kdy už se sníh dal do pohybu.

Ukaž

Lékárničky a další

Hory jsou nevyzpytatelné a je dobré být připraven. V módě jsou dnes věci jako satelitní komunikátory nebo GPS lokátory.

Ukaž

VYHLEDÁVAČE

Krabička, která umí zachránit život

Lavinový vyhledávač je základním stavebním prvkem lavinové výbavy. Jde o malé zařízení o rozměru větší krabičky cigaret, které nosí každý, kdo se pohybuje v lavinovém terénu, připnuté na těle. V zapnutém, vysílacím módu vysílá tento přístroj přerušovaný, pípající zvuk (odtud pípák) na uchem neslyšitelné frekvenci 457 kHz, kterou zároveň umí (po přepnutí do vyhledávacího módu) přijímat. Všechny lavinové vyhledávače na světě operují na stejné frekvenci, díky tomu jsou zařízení různých firem vzájemně kompatibilní a v případě lavinové nehody může jakýkoliv pípák vyhledávat kterýkoliv jiný. Přístroje se liší v dosahu, nabízených dodatečných funkcích i hmotnosti a tvaru. Základní funkce, vyhledání oběti v lavině, je však u všech stejná.

  1. Lavinový vyhledávač noste co nejblíže tělu (ideálně na prvním triku). Snížíte tím pravděpodobnost, že ho lavina strhne. Pozor na teplé jarní dny, kdy si vyrazíte jen v tričku. Vždy přes něj mějte další vrstvu.
  2. Popruhy nastavte tak, aby vás neškrtily, ale držely. Nesmí omezovat v pohybu, ale musí pevně fixovat pípák na těle.
  3. Některé pípáky se zapínaly spojením tělového postroje. Toto řešení ale omezovalo manipulaci s přístrojem a už se nepoužívá.
  4. Šňůrka sloužící k zajištění pípáku proti ztrátě v případě manipulace a vyhledávání.
  5. Před každým výletem zkontrolujte baterie nebo je radši vyměňte za nové. Nepoužívejte dobíjecí (hrozí náhlá ztráta kapacity).

Proč se říká „pípák“?

První lavinový vyhledávač postavil v roce 1968 jistý Dr. John Lawton. Šlo o jednoduché zařízení, které vydávalo přerušovaný (pípající) zvuk na frekvenci 2.275 kHz, kterou je možné slyšet pouhým uchem. V případě lavinového neštěstí tak zachránci jednoduše zamířili za zdrojem zvuku a v místech, kde byl slyšet nejsilněji, začali zasypaného hledat. Současný systém: vysílání uchem neslyšitelných vln a principu vysílače a přijímače se ustanovil mezi lety 1986 až 1996.

Dávno pryč jsou také doby, kdy vyhledávače měli jen jednu anténu a jeho funkce byla do velké míry ovlivněna jeho polohou pod lavinou. Standardem jsou dnes tříanténové přístroje, mnohdy vybavené funkcí přepínání antén dle polohy pípáku. Velmi častá je také funkce tzv. markování (označení hledaného při pátrání po více zasypaných) nebo systém automatického přepnutí do režimu vysílání. To pro případ, že zachránce zasype sekundární lavina. Pro pohodlí lze u vyšších modelů nastavit jas displeje nebo hlasitost pípání. Některé přístroje jsou ovladatelné i mobilními telefony, lze je přes internet aktualizovat, nebo ukazují teplotu či sklon svahu. Obecně platí, že vyhledávač je jen tak kvalitní, jak schopný je jeho majitel. S pípákem totiž musíte hlavně umět rychle, bezchybně a intuitivně pracovat. Pro nezkušeného zachránce je lepší intuitivně ovladatelný vyhledávač s minimem funkcí a dobrým dosahem signálu než nejvyšší modely, jejichž přednosti začátečník stejně nevyužije. Pro začátek určitě doporučujeme absolvování některého z lavinových kurzů nebo pár výletů s horským vůdcem, kde si základy práce s vyhledávači osvojíte a zautomatizujete.

Vybíráme vyhledávač

Zapínání a ovladatelnost

Každému vyhovuje něco jiného, proto je dobré si osobně ozkoušet různé přístroje. Zapínání a přepínání režimů zpravidla funguje na bázi otočného nebo vysouvacího mechanismu, který po přepnutí do módu pro vysílání zaskočí: aby nemohlo dojít k náhodné změně režimu. U starších modelů bývá pro zprovoznění zařízení potřeba propojení s tělovým postrojem. Od toho se ale ustupuje, neboť je náročné vydolovat zpod oblečení vyhledávač a prakticky jej používat, zatímco je stále přichycený k ramennímu popruhu.

Podstatná je přehlednost a viditelnost displeje, zvuková signalizace zase hraje roli u finálního dohledání. Uživatelsky pokročilou, i když stále běžnější funkcí, je zobrazení více zasypaných a označení již nalezených kamarádů. Některé vyhledávače mají toto „markování“ složitější než jiné. Vyzkoušejte si při výběru ovládat všechna tlačítka v rukavicích.

Kontrola funkčnosti pípáku před začátkem výletu pomocí funkce „group check“ (foto: Na skialpech přes hory)

Dosah a výdrž

Většina vyhledávačů je napájena vyměnitelnými alkalickými bateriemi. Má to jednoduchý důvod. Alkalické baterie se sice v mrazu vybíjí rychleji než lithiové a jejich použití by se tedy mohlo zdát nelogické. Jenže úbytek energie je u nich postupný, takže se můžete spolehnout na jejich „kapacitu“. Lithiové baterie podávají po dlouhou dobu stoprocentní výkon a náhle se vybijí. Vždy používejte typ baterií uvedený v manuálu přístroje.

V režimu „send“ vysílá vyhledávač nepřetržitý signál o frekvenci 457 kHz. Dosah je závislý na poloze vyhledávače a stínění (tedy čím hlouběji zasypaný, tím menší dosah). Důležité je, abyste v blízkosti vyhledávače (poblíž v kapse) neměli žádné elektronické zařízení jako mobil nebo powerbanku. Jaké jsou rozdíly mezi signálem různých vyhledávačů, zjistíte v testu lavinových vyhledávačů z r. 2015 a nebo v testu lavinových vyhledávačů z r. 2018.

Vyhledávače, které můžeme doporučit

PIEPS
MICRO BT
  • Funkce: Group-Check, sekundární zasypání, markování, bluetooth
  • Hmotnost: 150 g
  • Zakoupit: pips.cz
ARVA
NEO PRO
  • Funkce: Group-Check, sekundární zasypání, markování
  • Hmotnost: 240 g
  • Zakoupit: Sagita

SONDY A LOPATY

V sondách jsou rozdíly, ne že ne

Na začátek vysvětleme, co to taková sonda je. Pokud se skialpem začínáte, mohlo by vám totiž přijít divné, proč máte v batohu nosit skládací, skoro tři metry dlouhou tyč podobnou té, kterou používáte při stavbě stanu. Použijete ji ve chvíli, kdy se s pomocí lavinového vyhledávače dostanete do míst, kde pravděpodobně leží zasypaná oběť laviny a vy se potřebujete ujistit, kde přesně začít kopat.

Možná, tomu nebudete věřit, ale pro propíchnutí lavinou udusaného sněhu je potřeba mít tuhle stanovou tyč pořádně pevnou a dlouhou. Základní souboj při výběru sond tedy svádí proti sobě tyto vlastnosti: hmotnost, délka a pevnost.

Opět platí, že sondu byste si měli před pořízením vyzkoušet. Musí vám vyhovovat způsobem svého skládání. Tu, kterou budete skládat dvacet minut, můžete rovnou nechat doma. Dnešní mechanismy jsou zpravidla založené na vnitřním ocelovém lanku, za které uživatel zatáhne, tím sondu složí a nějakým způsobe zaaretuje. Vyhněte se laciným plastovým zarážkám, které mají tendenci se v mrazu lámat.

sdfsdf

Pořádná lopata má cenu zlata

Lopatu na rozdíl od sondy asi podrobněji představovat nemusíme. Paradoxně ale při jejím výběru platí totéž. Vybíráte vzájemným porovnáváním hmotnosti, velikosti a pevnosti. Přemýšlení o tom, že lopatu necháte doma a kamaráda vyhrabete rukama, je zbytečné. Schválně si někdy zkuste vykopat díru v laviništi. Čím větší kovový list lopaty, tím lepší. I robustní lopaty dokážete o kameny, skryté ve sněhu, v zápalu kopání ohnout či zlomit. Účinnost velmi zvyšuje teleskopické, co nejdelší madlo s ergonomickým úchopem. V něm některé modely také skrývají prostor na uložení sondy, sněhovou pilu nebo třeba cepín (model shAxe).

Sondy a lopaty, které můžeme doporučit

PIEPS
IPROBE BT
  • Sonda s integrovaným přijímačem signálu z vyhledávačů
  • Hmotnost: 420 g
  • Zakoupit: pips.cz , Rock Point
PIEPS
C 660
  • Teleskopická lopata s rukojetí typu ‚C‘ pro efektivnější kopání
  • Hmotnost: 660 g
  • Zakoupit: pips.cz , Rock Point

LAVINOVÉ BATOHY

Z hlediska bezpečnostní výbavy je lavinový batoh jedinou věcí, u které můžete přemýšlet, zda ho potřebujete. Pípák či lopata jsou povinné, batoh dobrovolný. Ne snad proto, že by panovaly pochyby o jeho funkčnosti. Ta je dokázána, změřena a pokud chcete být na straně bezpečnosti, můžete rovnou vybírat ideální model. Jestli ale chcete důkladně zvážit jeho vhodnost právě pro vás, je dobré zvážit následující body.

Lavinový batoh je poměrně složité zařízení, které:

1.

Něco váží, což znamená, že do kopce ponesete o pár set gramů víc. U freeridera s těžkou výbavou se to ztratí, sportovci počítající každý gram zpozorní.

2.

Má nějaký objem, takže pobere méně vybavení. Při jednodenním švihu v prašanu žádný problém. Na vícedenní túře ale přemýšlíte o každém páru ponožek.

3.

Nějak funguje, proto je nutné se o něj pečlivě starat (kontrolovat stav bombiček, nabíjet baterie…) a občas mu dopřát prohlídku ve specializované prodejně.

Lavinový batoh také nevyužijete všude a i v případě, že ho vlastníte, nevezmete ho na každý výlet. S přihlédnutím ke všemu zmíněnému se nabízí otázka:

Potřebuji lavinový batoh?

Pokud se na lyžích vydáváte do potenciálně lavinového terénu, je lavinový batoh dnes už běžným doplňkem. Jeho výhodou proti záchranné trojici (pípák, lopata, sonda) je, že v případě pádu laviny pomáhá tělu zůstat na povrchu. Funguje na principu granulární konvekce, lidově přezdívaném jako müsli efekt nebo efekt paraořechů, kdy objemnější částice mají tendenci se držet v pohybující se hmotě na povrchu. Samozřejmě, účinnost není stoprocentní, ale je poměrně vysoká. Podle horské služby snižuje průměrně použití lavinového batohu úmrtnost z 22 % na 13 %. V tom je započítáno i 60 % případů, kdy uživatel batoh vůbec neaktivuje.

Pec pod Sněžkou (foto: Tomáš Binter)

Odpověď na otázku, zda lavinový batoh koupit, nebo ne, zní následovně. Ano, ale je to až poslední díl z bezpečností výbavy. Na začátku bude investice do bot, lyží, vázání a pípáku už tak dost vysoká. Batoh sezonu počká. V mezičase se můžete věnovat výletům v bezpečném terénu nebo si vyzkoušet závody.

Systémy lavinových batohů: bombička nebo baterie

Na trhu jsou dva systémy batohů (airbagů):

1. Evolučně starší kartušový

První airbag byl vynalezen pány Josefem Hohenesterem a patentován Peterem Aschauerem v osmdesátých letech minulého století. V roce 1985 měl premiéru na mnichovském ISPO pod značkou nově založené společnosti ABS (Avalanche Balloon Secutem). Ta je dodnes jedním z hlavních výrobců původního systému airbagů, u něhož jsou bezpečnostní vaky nafukovány stlačenou nemrznoucí směsí skladovanou v kovových nebo karbonových kartuších. Náplně si můžete představit jako bombičky do sifonů nebo ke šlehání šlehačky, jejichž obsah je – po zatažení za táhlo a proražení kartuše – „vystřelen“ do poskládaných balonů airbagu.

Ačkoliv jde o systém vynalezený před více než pětatřiceti lety, stále je vyvíjen a používán hned několika společnostmi a donedávna si oproti modernějšímu elektricko-kompresorovému řešení udržoval několik předností: nižší hmotnost, objem a skladovatelnost.

2. Novější kompresorový

V roce 2014 představila firma Black Diamond pod svou značkou Pieps zcela nové řešení lavinových batohů nazvaných Jetforce. Bombičky neboli kartuše v nich nahradila systémem kompresoru (jakéhosi větráku), který nafukoval vzduchové pytle okolním vzduchem podobně jako kompresory používané na huštění pneumatik. Systém byl poháněn vestavěným akumulátorem: ten šlo nabíjet a batoh vystřelovat opakovaně. Odpadlo tedy doplňování bombiček v servisech stejně jako nemožnost otestovat funkčnost batohu před výletem – což byly hlavní nevýhody původního systému. Navíc se výrazně zjednodušilo cestování, protože letecký transport kartušových lavinových batohů je hodně komplikovaný a je vždy tak trochu loterie, zda se vám bombičky podaří přepravit.

Od roku 2015 jsou tedy na trhu paralelně dva systémy s tím, že každé řešení má své výhody a nevýhody, své příznivce a odpůrce. Jednoznačná odpověd na otázku, „který je lepší?“ neexistuje. I když se zdá, že vývoj se stáčí spíše směrem k elektřině a akumulátorům, resp. superkapacitorům.

Tvar a velikost airbagu

Zatímco objem airbagu ovlivňuje, jak moc bude batoh účinný, tvar je otázkou komfortu a sekudnární ochrany těla. Dřív se vyráběly batohy, které měly airbag schovaný v ramenních popruzích, což sice skvěle chránilo hlavu a krk, ale komfort nošení byl výrazně zhoršen, stejně jako nastavitelnost ramenních popruhů.

Na otázku, jak velký batoh potřebujete, neexistuje univerzální odpověď. Záleží, jaké túry podnikáte: pro jednodenní freeride po středisku bohatě postačí 10 litrů, pro lehčí túry se spaním na horských chatách je vhodný objem okolo 25 litrů. Pro náročnější přechody hledejte víc než 35 litrů. Pokud střídáte tyto typy túr, variantou jsou batohy s vyměnitelnými vaky, které jednoduše přepnete podle vašich představ.

Druhou věcí je, jak vám který batoh sedí. Dříve nebyly airbagy právě nejergonomičtější. Nejnovější modely se ale hodně zlepšily. Stejně jako u jakéhokoliv jiného batohu platí, že musí „sedět“. Hodně pomůže správné nastavení. Není jiná rada než zkoušet. Zajděte do prodejny, vyzkoušejte batoh na zádech prázdný, naplňte ho zátěží, zkuste na něj připnout lyže, pokud to jde…

Lavinové batohy, které můžeme doporučit

ARVA
REACTOR FLEX 24
  • Technologie: kartuše, bombička
  • Hmotnost: 2 120 g
ORTOVOX
ASCENT 22 AVABAG
  • Technologie: kartuše, bombička
  • Hmotnost: 1 640 g
PIEPS
JETFORCE 25
  • Technologie: kompresor & akumulátor
  • Hmotnost: 2 980 g
  • Zakoupit: pips.cz

DALŠÍ VYBAVENÍ

Bez lékárničky ani krok

Laviny nejsou jediná nepříjemnost, na kterou musíte být na výletu připraveni. Stejně jako při jakékoliv jiné túře budete potřebovat lékárničku. Seženete buď přímo „skialpovou“ od značek jako Ortovox nebo Pieps, běžnou turistickou (Salewa, Lifesystems), nebo si můžete poskládat vlastní. Rozdíl je minimální. V lékárně by neměly chybět základní věci: náplasti, obinadlo, léky na horečku nebo nůžky a k nim přidejte jednorázové hřejivé polštářky, dlahu a Acylpyrin na omrzliny.

Podobnou nutností jako lékárna je bivakovací vak. Pořiďte si větší, pro dvě osoby, který poslouží jak v případě zranění, tak při stavbě neočekávaného nouzového bivaku. Pokud potřebujete raněného udržet v teple, dokážete ho ve větším vaku zahřívat vlastním tělem. Rozložená plocha většího pytle se zase hodí jako střecha připevněná na „trámech“ z lyží.

Satelitní telefony a GPS trackery

V poslední době se stran bezpečnosti začínají objevovat různé locatory a sledovací zařízení (Garmin iReach, McMurdo FAST FIND, ProteGear A*LIVE a další), která komunikují se světem pomocí satelitních sítí a v případě nouze dokáží odeslat zprávu s vaší polohou a dalšími důležitými údaji. Díky nezávislosti na klasickém mobilním signálu fungují i v místech, kde si s mobilním telefonem ani neškrtnete a v případě cest do hor jsou rozhodně dobrými pomocníky.

Partneři projektu