lyže šířky 74–84 mm
Ohromí svou hmotností. Hned jak je vezmete do ruky, budete kroutit hlavou. V kombinaci s lehkým vázáním a botou dělají ze skialpové chůze vzhůru to pravé potěšení.
Vybavení na skialp vypadá komplikovaně, ale zase taková věda to není. Mimo lyží potřebujete speciální boty, vázání, pásy a pár dalších drobností. Před nákupem doporučujeme si vše půjčit a vyzkoušet. Zjistíte, jaký jste typ skialpinisty a která výbava vám bude sedět nejlépe.
Pro zjednodušení si skialpové lyže představte jako mix sjezdovek a běžek. Podle toho, jak rychle se chcete pohybovat, jsou více či méně úzké. Skialpoví závodníci běhají s lyžemi jen o 2 cm širšími a 200 g těžšími, než jsou běžky. Naopak lyže do hlubokého sněhu mají šířku dvojnásobnou a hmotnost klidně i trojnásobnou. Vy se se svou první skialpovou výbavou pravděpodobně trefíte někam mezi tyto dva extrémy.
Předpokládejme, že vaše první skialpové lyže nebudou závodní. Krátkým, úzkým a většinou drahým lyžím s váhou pod jeden kilogram tak nemusíte věnovat pozornost. Zbylé lyže lze rozdělit do tří skupin:
(Pokud se chcete o skialpových lyžích dozvědět víc, přečtěte si náš podrobnější text na webu snow.cz)
Ohromí svou hmotností. Hned jak je vezmete do ruky, budete kroutit hlavou. V kombinaci s lehkým vázáním a botou dělají ze skialpové chůze vzhůru to pravé potěšení.
Šířka okolo 85 mm značí jakési skialpové univerzálky. Modely z této kategorie nabízejí výborný poměr hmotnosti a výkonu ve sjezdech. Výborně si na nich zalyžuje de facto každý.
Lyže s šířkou přes deset centimetrů jsou spíš freeridovou než skialpovou záležitostí. Najdete sice i páry s přijatelnou hmotností, na závodění do kopců to ale není.
Máte rádi pohyb? Nevadí vám, že se do kopce trochu zapotíte? Bez problémů uběhnete 10 km? A co se týká lyžařských schopností: ani při prudkém sjezdu na běžkách se vám neroztřesou kolena? Pak jste sportovci!
Třída lehkých skialpových lyží zažívá v posledních letech masivní rozmach. Souvisí to s posunem skialpinismu od sportu ostřílených horských matadorů zdolávajících s lyžemi horské vrcholy k tzv. speed touringu: lehkému, sportovnímu skialpinismu dostupnému doslova každému.
Lyže v této kategorii jsou extrémně lehké, dobře ovladatelné a nijak dlouhé. U spodní hranice 75 mm se budou držet ti, kdo pomýšlí na to, že skialp pro ně bude především o cestě vzhůru, naopak v šíři přes 80 mm si už najdou své oblíbence i kovaní toureři. Takové lyže nabízejí velmi dobrý výkon i ve sjezdech. Pro celou tuto kategorii platí, že do kopce poletíte jako vítr.
Hmotnost lyží se pohybuje nejčastěji okolo 2 kg / pár, přesto budete překvapeni, co dokáží. Moderní materiály (především carbon) umožňují vyrobit i takto lehké lyže dostatečně tuhé, což znamená, že na tvrdé podložce – sjezdovce nebo transformovaném, ufoukaném sněhu – budou ve sjezdu perfektní.
Daní za hmotnost je jízda v hlubokém sněhu. Tam na širší modely samozřejmě stačit nebudou a musíte si sami zvážit, jak často budete skotačit v prašanu.
Jste požitkáři. Ke skialpu si přicházíte odpočinout od přeplněných sjezdovek. Až se vše naučíte, chcete prozkoumat odlehlé kouty Krkonoš, Alp i Karpat.
Lyže s šířkou okolo 85 mm jsou jakýmisi skialpovými univerzálkami. Nabízejí výborný poměr hmotnosti (ty nejlehčí váži okolo 2 kg/pár) a výkonu ve sjezdech. Výborně si na nich zalyžuje de facto každý: zkušení lyžaři i ti, jež potřebují svou techniku ještě vypilovat.
S lyžemi v těchto šířkách se také nejčastěji setkáte ve skialpových půjčovnách, takže si o jejich vlastnostech můžete udělat dobrou představu. Jednoduše tím, že si je vypůjčíte. Při testování dokonce ani nemusíte sáhnout po úplně stejném modelu, jako si nakonec rozhodnete koupit. Rozhodujícími údaji jsou právě šířka, hmotnost a pak přítomnost carbonu mající vliv na tuhost.
Čím širší lyže zvolíte, tím tolerantnější budou ve sjezdech, v měkčím sněhu a krustě. Naopak na tvrdé podložce jim bude trvat déle, než přehraní a při chůzi v traverzech už mohou fošny nad 90 mm občas podsmekávat. Obtížněji se u nich stavějí pásy tak, aby byly v kontaktu s podložkou. Rozhodně využijete haršajzny.
Chůze na pásech vás láká především proto, že chcete objevit nové neproježděné lajny, na které z lanovek už nedosáhnete. Chodit chcete spíš méně, jezdit dolů pokud možno pořád!
Deset centimetrů pod botou značí, že saháte už spíše po freeridové než skialpové výbavě. Na trhu sice najdete modely, které si zachovávají přijatelnou hmotnost i při takovýchto rozměrech, ale na žádné závodění do kopců to s nimi rozhodně není.
Pokud nepatříte mezi ryzí skialpinisty freeridery, pak bychom byli s myšlenkou pořídit si lyže v této šířce jako svůj hlavní model velmi opatrní. Obzvlášť, máte-li v úmyslu občas skialpovat i v České republice. Dnů, kdy tady deseticentimetrové plácačky využijete, je v sezoně jako šafránu.
Úplně jiná situace nastane v případě, že jsou tyto lyže vaším druhým párem nebo že považujete chůzi na pásech za nutné zlo před mnohakilometrovým sjezdem v nadýchaném prašanu. V kombinaci s tuhým obutím si na širokých skialpech užijete víc zábavy než kdekoliv jinde!
Hodně také záleží, v jaké z šířek se budete pohybovat. Lyže s hodnotou okolo 100 mm jsou i v Evropě naprosto běžnou záležitostí. Rozhodně se jich netřeba obávat. Naopak fošny nad 110 mm už uvidíte spíš na amerických a kanadských pláních.
Univerzální rada ohledně délky neexistuje. Čím užší a lehčí lyže pořizujete, tím kratší mohou být. Lehké sportovní skialpy měří běžně o 20 cm méně než vy sami. Naopak široké freeridovky s rockerem (zvednutou špičkou a patkou, která udávanou délku ještě zkracuje) se nebojte pořizovat v délce výšky postavy.
Kratší lyže jsou ovladatelnější. Delší nabízejí vyšší vztlak v hlubokém sněhu – při chůzi i sjezdu. Důležitou roli hraje také hmotnost. Stokilový chlapík bude volit delší lyže než jeho stejně vysoká šedesátikilová partnerka.